Přespávačka u dětí není jen tak. Rodiče často řeší, kam všechny ty ospalé hlavy uložit, aby ráno nikdo nevstal s bolavými zády a náladou pod psa. Pokoj, který běžně slouží jednomu dítěti, se náhle musí proměnit v noclehárnu pro dva nebo tři kamarády. Nejde přitom jen o to hodit na zem matraci. Důležité je myslet na prostor, bezpečnost a také na to, aby se děti vůbec vyspaly. Každý centimetr podlahy se počítá, ale zároveň nesmí vzniknout překážková dráha, o kterou někdo v noci zakopne.

Základem je vybrat místo na spaní tak, aby nepřekáželo a nebylo v průvanu. Ideální je kout pokoje, kde se dá rozložit lůžko a ráno zase složit. Pokud dítě nemá vlastní postel pro hosta, osvědčilo se rozkládací lůžko pro kamaráda, které po složení nezabere skoro nic a vejde se i do menšího pokoje. Důležité je podložit ho kvalitní matrací, protože tenká karimatka na jednu noc možná stačí, ale na dvě už ne. Také je dobré myslet na to, že každé dítě chce mít pocit vlastního prostoru, i když spí na zemi. Stačí malý noční stolek nebo židle na odložení brýlí a mobilu.

Uspořádání pokoje by mělo vycházet z toho, kolik dětí vlastně přijde. Pro dvě stačí dvě samostatná lůžka vedle sebe, pro tři už je lepší využít i prostor pod oknem nebo u skříně. Nábytek, který se dá snadno přesunout, je výhra. Děti si často chtějí hrát ještě před spaním, takže je fajn nechat uprostřed místnost volný kus podlahy. Pozor na kabely a nabíječky, které se pletou pod nohama. Večer pak stačí jen ztlumit světlo a vytáhnout spacáky.

Ráno se pokoj zase musí vrátit do původního stavu. Složené lůžko, srolovaná deka, uklizené hračky. Pokud je vše připravené předem, zvládnou to i samotné děti. Přespávačka tak zůstane příjemným zážitkem a ne noční můrou pro rodiče, kteří druhý den hledají, kam šlápnout.